5 klíčových vlastností, které musí mít krizový manažer

Krizové situace často vyžadují rychlé rozhodování, schopnost přizpůsobit se změnám a efektivní komunikaci. To znamená, že určité osobnostní vlastnosti jsou zásadní pro to, aby manažer dokázal vést tým a firmu i v těžkých časech. V tomto článku si představíme 5 klíčových vlastností, které jsou nezbytné pro efektivní krizové řízení. Tyto vlastnosti nejsou pouze teoretické, ale jsou podloženy výzkumy a praxí. Když manažer rozumí svým silným a slabým stránkám, může se zaměřit na jejich zlepšení a tím výrazně zvýšit svou efektivitu v krizových obdobích.

Schopnost rozhodování pod tlakem: Tříkrokový Model změny, který se zaměřuje na „unfreezing, changing, and refreezing„. Ukazuje, jak rozhodování pod tlakem (např. při změnách nebo krizích) musí být rychlé a informované. V krizových situacích je kladen důraz na to, jak rychlá a efektivní jsou rozhodnutí. Gary Klein, známý pro svou práci v oblasti rozhodování pod tlakem, zejména v krizových situacích. Ve své knize Sources of Power, analyzuje, jak lidé a manažeři přijímají rozhodnutí v krizových chvílích, a to jak intuitivně, tak analyticky.

Emoční stabilita: Daniel Goleman, jeho kniha Emoční inteligence, se zaměřuje na roli emoční inteligence v efektivním vedení. Goleman zdůrazňuje, že emoční stabilita je klíčová pro rozhodování v krizových situacích, protože manažer musí zůstat klidný a objektivní, aby mohl správně reagovat.

Schopnost komunikace: William Ury, autor knihy Getting to Yes, která se zaměřuje na vyjednávání a komunikaci. Ury tvrdí, že komunikace je základem pro efektivní krizové řízení, protože v krizích je kladeno velké důraz na správné předávání informací mezi týmem a zainteresovanými stranami. James E. Lukaszewski, expert na krizovou komunikaci. Ve své knize Crisis Communication: A Handbook for Management and Communication, se zaměřuje na to, jak důležitá je komunikace v krizových obdobích a jak správně řídit tok informací.

Schopnost delegovat: John Kotter, autor knihy Leading Change, zdůrazňuje, že delegování je klíčovým faktorem pro úspěšné vedení změn a krizí, protože umožňuje lídrovi soustředit se na strategické cíle a ne být zahlcen drobnými operativními problémy. Stephen Covey, autor knihy The 7 Habits of Highly Effective People, ve své koncepci efektivního řízení zahrnuje delegování jako jeden z klíčových principů pro osobní a profesní růst. Efektivní delegování umožňuje manažerům řídit více projektů současně a věnovat se těm aspektům práce, které skutečně potřebují jejich plnou pozornost.

Adaptabilita: Clayton Christensen, v knize The Innovator’s Dilemma, se autor zaměřuje na to, jak firmy musí být flexibilní a schopné adaptovat se na změny, aby přežily a uspěly, a to i v krizových obdobích. Tato schopnost adaptace je považována za klíčovou pro dlouhodobý úspěch. Harvard Business Review, v mnoha publikovaných studií zdůrazňují, že adaptabilita je kritická pro úspěch firmy během krizí. Například The Resilient Leader, ukazuje, že organizace, které podporují flexibilní vedení, se rychleji přizpůsobují změnám.

Identifikace klíčových vlastností pro krizové řízení

Rozhodnost: Schopnost přijímat rychlá rozhodnutí i v nejistých podmínkách.

Emoční stabilita: Schopnost řídit vlastní emoce, zvládat stres a krizové situace bez ztráty kontroly.

Komunikace: Efektivní komunikace s týmem, partnery a klienty, zvláště pod tlakem.

Umění delegovat: V krizových obdobích je důležité správně delegovat úkoly a nebrat vše na sebe.

Adaptabilita: Schopnost rychle se přizpůsobit novým okolnostem a změnám.


Jak vyhodnotit klíčové vlastnosti (s použitím číselného hodnocení)

Pomocí číselného hodnocení se sebehodnocení stává konkrétnější a snadněji kvantifikovatelné. Může to vypadat například takto:

Hodnocení vlastních schopností (škála 1-10):

1-3: Výrazně slabá schopnost, vyžaduje okamžitý rozvoj.

4-6: Střední úroveň, přehodnocení a zlepšení je žádoucí.

7-9: Silná schopnost, dobré zvládání krizových situací, ale prostor pro zlepšení.

10: Výborná schopnost, vynikající řízení v krizových podmínkách.

Příklad sebehodnocení (vlastnosti):

Rozhodnost: (9/10) Schopnost rychle se rozhodnout i v krizových okamžicích. Rychlé, ale efektivní rozhodnutí v minulých krizích.

Komunikace: (6/10) V krizových chvílích je komunikace efektivní, ale často by mohla být více jasná a strukturovaná.

Buďte sebe-kritičtí, ale zároveň si uvědomujte, že i malé zlepšení má svou hodnotu. Hodnoťte své aktualizované zkušenosti, nikoli jen teoretické dovednosti. Jak reagujete v aktuálních krizích? Využijte zpětnou vazbu od kolegů nebo členů týmu. To vám může dát reálnější pohled na vaše chování.


Stanovení cílových hodnot pro zlepšení

Jakmile máte své vlastnosti seřazené a ohodnocené, můžete si stanovit cíle pro zlepšení.

Výsledek hodnocení 1-3: Okamžitý plán zlepšení. Tyto oblasti vyžadují urgentní pozornost a mohou mít zásadní dopad na krizové řízení. Naplánujte konkrétní kroky na zlepšení (např. školení v rozhodovacích procesech, komunikace krizových situací).

Výsledek hodnocení 4-6: Průběžné zlepšení. Tyto oblasti nejsou kritické, ale je vhodné je pravidelně zlepšovat a přizpůsobovat aktuálním výzvám. Zvažte zavedení pravidelných mentoringových nebo koučovacích sezení.

Výsledek hodnocení 7-9: Udržování úrovně a optimalizace. V těchto oblastech už máte solidní základ. Zaměřte se na optimalizaci procesů a reakce v extrémních krizích, ale nejedná se o urgentní změny.

Výsledek hodnocení 10: Pokračování v dalším rozvoji. Pokud jste ve všech klíčových oblastech dosáhli vysoké úrovně (např. 8-10), gratulujte si. Věnujte se dalšímu mentálnímu a emocionálnímu zpevnění pro dlouhodobý úspěch.

Měření pokroku

Po stanovení cílů je důležité pravidelně měřit pokrok v konkrétních klíčových vlastnostech. Zde můžete použít míru změny:

Pokrok 10-20%: Dobrý, ale i tak je prostor pro zlepšení.

Pokrok 20-40%: Vynikající. Jste na správné cestě.

Pokrok nad 40%: Mimořádný pokrok, doporučuje se pokračovat ve zlepšení a zahrnout zpětnou vazbu od ostatních.

Průběžné přehodnocování a reflexe

Sebehodnocení by mělo být pravidelný proces, který by měl probíhat alespoň každé 3-6 měsíců. Krizové situace se vyvíjejí, stejně tak i váš přístup. Pravidelná reflexe vám pomůže zůstat na vrcholu i v neustále se měnícím prostředí. Mějte na paměti, že v krizových obdobích je sebehodnocení nástrojem pro sebereflexi a růst. Cílem není dosáhnout „dokonalosti“, ale zůstat flexibilní a schopný se adaptovat na nové výzvy. Jakákoli pozitivní změna v přístupu k řízení krizí může znamenat rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem.

Autor: Luci Hron